Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čechtický hrabě byl boháč, zlato prý ukryl do sudů

Čechtice /FOTO/ - Městečko už na úpatí Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 478 metrů dostalo jméno po vladykovi Čechtovi.



Čechtice.

Do písemného záznamu se Čechtice dostaly až roku 1315, ale jsou již uváděny jako farní ves, tedy sídlo větší, které mělo jistě možná už dvě století odžito. Ve 14. století stála ve vsi tvrz, ale doložena je až k roku 1438. Sídlili na ní vladykové z Čechtic. K roku 1318 jsou uvedeni bratři Jindřich, Vojislav a Slavko, o čtyřicet let později zase bratří Václav a Heřman. Roku 1470 získali ves Tluksové z Blažejova, první se jmenoval Oneš a následoval Příbík a Hynek. Další majitel patřil mezi V.I.P. Jan z Kralovic byl purkrabím Pražského hradu. Po jeho smrti zdědil Čechtice Jan ze Smilkova. Ten se na tvrzi zabydlit nemohl, protože už byla zpustlá. Zbyl po ní jen dodnes užívaný název místa - V hradu.

Nového pána Štěpána Střelu z Rokyc si mohli Čechtičtí jen chválit. Protože sídlo leželo na cestách spojujících královská města, sázel Střela víc na ně, než na Křivsoudov, který také vlastnil. Získal pro Čechtice právo čtyř výročních trhů, právo mýtní, až se nakonec roku 1592 staly městečkem. Ovšem jako městečko byly brány už od roku 1440. Na Čechtice držel i Štěpánův syn Jindřich, vymohl pro ně právo hrdelní, odpustil některé roboty a pečoval o farní školu.

Hrůz třicetileté války si Čechtičtí užili vrchovatě. Už v létě 1618 zde ložírovalo 18 tisíc vojáků hraběte z Thurnu, 1626 přečkali vojáci v městečku třicet zimních týdnů. Nový pobělohorský pán Hugo z Halleweilu vyhnal z Čechtic utrakvistického faráře a zátěž svých poddaných nijak nezmirňoval. Panství asi vynášelo, protože si v letech 1656 - 58 postavili Halleweilové v Čechticích zámek.

Více však pro městečko vykonal rod Trautsonů. Roku 1705 hrabě Donát obnovil zanedbanou školu, odpustil Čechtickým robotu ,,na věčné časy,“ správa panství byla přenesena z vyhořelého křivsoudovského hradu do Čechtic. Další Trautson, Vilém, už byl kníže. Také zasluhuje pochvalu. Prodal za pakatel Čechtickým jejich usedlosti a tak zajistil jejich dědičnost. Od Trautsonů koupil městečko hrabě Palm. Byl to velký boháč, až dal vznik pověsti, že své zlato zalil do sudů a potopil je do rybníka. Další poklady prý zazdil do sklepení čechtického zámku. Noví majitelé, Auerspergové, asi poklad nehledali, ani v Čechticích nebydleli.

V 19. století postihly městečko dva velké požáry. Roku 1826 vyhořel do základů kostel, za dva roky nato lehla popelem velká část Čechtic. Rozsah škod byl zaviněn také tím, že Čechtice neměly pořádnou stříkačku a byly odkázány na pomoc z Pravonína, Kralovic a dalších obcí.

První světová válka zavraždila 16 čechtických mužů, jiných 15 vstoupilo do legií a bojovalo za vznik samostatného státu.

Dvacáté století přivedlo do Čechtic elektřinu (1927), vodovod, vydlážděno náměstí, obec koupila zámek a upravila ho pro měšťanskou školu.

V třicátých letech ukápl do Čechtic také jed fašismu, ale jeho vyznavači byli spíše místní figurky a toto hnutí ještě více diskreditovali. Nacistickou okupaci pocítili nejprve tamní Židé. Žili zde již od počátku 19. století a nejvíce jich bylo roku 1880 - 76 osob, to znamená osm procent všech obyvatel. Modlitebnu mívali v patře zámku, bohoslužby se zde konaly ještě počátkem minulého století. Na počátku německé okupace byli zbaveni svého majetku dva místní židovští obchodníci a následně přišly obě rodiny, Ohrensteinova a Hochberkova, o život. Tragický byl pro Čechtice konec války. Dne 8. května 1945 vpadl na udání jedné německé uprchlice oddíl SS na radnici. Pozatýkal přítomné muže a i když poznali, že udání je lživé, pět zatčených zastřelili. Dvěma mužům se podařilo uniknout.

Čechtice nejsou žádnou památkovou rezervací. Barokní zámek je trojkřídlá jednopatrová stavba s balkónem, křídla jsou do nádvoří otevřena arkádami na pilířích. Zámek neměl park, ale v 19. století byly vysazeny lípy a některé z nich se zelenají dodnes u kostela, u sochy sv. Václava nebo u pomníčku Panny Marie. Kostel sv. Jakuba si z původní gotické podoby nic nezachoval. Je to jednolodní barokní stavba na jižní straně obdélného náměstí. Hlavní oltář je rokokový, socha sv. Floriána patří do 18. století. Postranní oltáře hodnotí odborníci jako bezvýznamné.

V roce 1848 měly Čechtice 844 obyvatel ve 110 domech. Nejvíce jich zde žilo roku 1890, a to 901. Při sčítání roku 1930 stálo v Čechticích 163 domů a v nich bydlilo 765 osob, dnes má městys málo pře 1400 obyvatel s věkovým průměrem 39 let.

 

Náhledy fotografií ze složky Fotky z Čechtic minulost-součastnost

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář